Snow Párty + kokosky :o)

19.12.2009

V sobotu jsem spolu s Šárkou domluvila Daggimu a Barneymu prochajdu. Dočkali jsme se vytouženého vánočního sněhu. Natěšená čtveřice vyrazila s foťáky vstříc třeskutému mrazu (skrz zamrzlé okno ukazoval teploměr pouhých - 15 °C). Daggi s Barneym nadšeně dováděli ve sněhu, zavrtávali čumáčky pod sníh a zkoumali zajímavé stopy.

Vydali jsme se na náš oblíbený okruh přez louky, dále cestičkou podél potoka lesem a mezi poli zpět na louky a domů. Objektivy se mlžily, ruce i nohy zamrzaly. Daggimu i Barneymu zamrzly vousy na čumáčku, Šárce zamrzly vlasy. Moc jsme se nasmáli a procházku si užili. Z fotek mám radost, pokoušela jsem se fotit i krajinky, abych zachytila nádhernou atmosféru zasněžené přírody. Po návratu domů jsem zjistila, že jsme venku ťapali 2 a čtvrt hodiny. Však jsme se taky s Daggim hned zavrtali pod deku na gauči a tulili se. Fotky jsem nahrála na "rajče", podívat se na ně můžete po kliknutí zde. Šárky album si můžete prohlédnout po kliknutí tady.


Malá perlička z domova:
Dagginek mi pochopitelně vydatně asistuje v kuchyni při pečení cukroví. On tedy asistuje vždy a všude. Leží před troubou a hlídá, abychom nespálili cukroví. Sem tam mi přinese nějakou hračku, že by ji rád vyměnil za cukroví - marně. Tak alespoň za piškotek ... ten čas od času panička odevzdá :o) Nebo se schválně staví do pěkného volného postoje, radostně vrtí ocáskem a vymýšlí další lotrovinky, jak z paničky vypáčit alespoň ten piškotek.
Dnes jsem dopoledne pekla kokosky a pak pokračovala pečením dalšího druhu cukroví. Jelikož mám malou kuchyni, odnesla jsem si plech s celou várkou kokosek (3 a půl plechu) na křeslo do obývacího pokoje. Daggi je zvyklý, že si sám jídlo nikde nebere. Ani z nízkého konferenčního stolu si nikdy nic nevezme, ani sušící se chlebík na topení neloupí. Inu stalo se, že jsem odešla sníst rychle oběd, na který jsem byla pozvaná a když jsem se vrátila, našla jsem prázdný plech na křesle. Dagginek spucnul všechny kokosky a nenechal ani drobeček. Bříško má jako kuličku, tváří se spokojeně a zároveň provinile. Z jeho výrazu čtu, že kokosky byly silnější než on a tak lákavě voněly, že neodolal. Křeslo je taková zvláštní zóna. Už od štěňátka hrajeme s Daggim takovou hru, že jej odložím v jedné místnosti, aby na mě neviděl a poschovávám mu po bytě piškotky, nebo hračky, nebo jiné mlsnoty. Právě i na křeslo, pod polštářky, mezi hračky atd. Poté jej vyzvednu z odložení a vyšlu hledat. Snad proto považoval kokosky na gauči jako super nálož ňaminek, které on šikula našel a za odměnu snědl. Pochopitelně to byla moje vina z lehkomyslnosti a zbrklosti. Snažila jsem se tvářit vážně, ale nešlo to, musela jsem se tomu smát. Bála jsem se však, co s Daggim taková porce sladkostí udělá. Na procházku jsme se nešli tedy vyběhat, ale ukázněně projít na stopovačce, aby Daggi neměl ještě ke všemu torzi žaludku. Vypadá to, že žádný problém nemá. Jen bych tímto chtěla všechny známé upozornit, že tím zrušil jeden druh cukroví, o který budou všichni ochutnávači ochuzeni. Zkrátka světle zlaté kokosky jsou pro světle zlatého retrievera tím pravým lákadlem. Chtěla jsem Daggiho nafotit na PFku. Kokoskovou kuličku však fotit nebudu. Dagginek má půst. Divoká prasátka jsme viděli kolem nás na honu, tak možná uvidí i zlaté prasátko :o)

tradiční fotoochutnávka :o)

 

Daggi and snow

 

Daggi

 

Daggi

 

Daggi and Barney

 

friends

 

Daggi

Tvorba www strnek pro chovatele, focen psu
© 2012 Charmeuse Fairytale. Tvorba stránek pro chovatele